NSS právní věty - Historie editací

Admin: Zamkl stránku „NSS právní věty“ ([Editace=Povolit jen správcům] (do odvolání) [Přesunutí=Povolit jen správcům] (do odvolání))

2019-03-06T15:43:48Z

Zamkl stránku „NSS právní věty“ ([Editace=Povolit jen správcům] (do odvolání) [Přesunutí=Povolit jen správcům] (do odvolání))

Admin v 5. 3. 2019, 09:25

2019-03-05T09:25:35Z

Admin: Založena nová stránka s textem „4 As 4/2003: Jak již uvedl Městský soud v Praze, odpovědnost organizace (právnické osoby) je odpovědností objektivní, což znamená, že subjekt o…“

2019-03-05T09:24:56Z

Založena nová stránka s textem „4 As 4/2003: Jak již uvedl Městský soud v Praze, odpovědnost organizace (právnické osoby) je odpovědností objektivní, což znamená, že subjekt o…“

Nová stránka

4 As 4/2003:
Jak již uvedl Městský soud v Praze, odpovědnost organizace (právnické osoby) je
odpovědností objektivní, což znamená, že subjekt odpovídá za porušení právních
povinností zásadně bez ohledu na zavinění. Podle právní teorie je konstrukce odpovědnosti
bez zavinění odůvodňována teoretickými i praktickými důvody. Zjišťování a dokazování
zavinění v situaci, kdy porušení povinnosti právnickou osobou je často výsledkem činnosti
řady jednotlivců, je velmi obtížné a otázka podílu jednotlivců na protiprávním jednání je
problematická. Z tohoto pohledu je třeba přistupovat k posouzení projednávané věci: pro
řízení o uložení pokuty za správní delikt právnické osoby není tedy podstatný podíl
jednotlivých pracovníků organizace na vzniku protiprávního jednání, ale zjištění samotného
protiprávního jednání (protiprávního stavu). Tím je v posuzované věci zjištění, že nejméně
dne 19.9.2000 provozoval stěžovatel ve svém provozu lisovací zařízení, u něhož nebyla
zajištěna ochrana obsluhy lisu, protože bylo zablokováno čidlo snímající polohu
ochranného krytu pracovního prostoru. Tento zjištěný stav je třeba považovat za
porušení povinnosti uvedené v ustanovení § 133 odst. 1 písm. b) zákoníku práce , jak již
bylo výše uvedeno.
3 Ads 42/2014:
Dále je třeba zdůraznit, že zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky,
z něhož stěžovatelka dovozuje, že české technické normy nejsou obecně závazné, se
vůbec nevztahuje na oblast bezpečnosti o ochrany zdraví při práci (srov. § 1 odst. 1
citovaného zákona).
Při řešení otázky závaznosti českých technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci je naopak třeba vycházet z právních předpisů, které tuto oblast skutečně
upravují.
Podle § 349 odst. 1 zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimo jiné také technické dokumenty a technické
normy. Z tohoto ustanovení zákoníku práce vyplývá závaznost technických norem v
oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je přitom lhostejné, zda jde o „právní
předpisy“ nebo „ostatní předpisy“ ve smyslu citovaného ustanovení. Rozhodující je, že
zákonodárce stanovil odkazem na tyto technické normy jejich právní relevanci a
závaznost.
Námitka stěžovatelky, že Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je
nesprávně stavěn do role zákonodárce, je rovněž lichá. Nic takového z citovaného ustanovení
zákoníku práce nevyplývá. Jak již bylo řečeno, zákonodárce pouze na technické normy v
oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odkazuje, čímž jím propůjčil právní
relevanci a závaznost.

← Starší verze	Verze z 6. 3. 2019, 15:43
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 odpovědností objektivní, což znamená, že subjekt odpovídá za porušení právních
 povinností zásadně bez ohledu na zavinění. Podle právní teorie je konstrukce odpovědnosti
-bez zavinění odůvodňována teoretickými i praktickými důvody. Zjišťování a dokazování
+bez zavinění odůvodňována teoretickými i praktickými důvody.
-zavinění v situaci, kdy porušení povinnosti právnickou osobou je často výsledkem činnosti
+Zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinnosti právnickou osobou je často výsledkem činnosti
 řady jednotlivců, je velmi obtížné a otázka podílu jednotlivců na protiprávním jednání je
 problematická. Z tohoto pohledu je třeba přistupovat k posouzení projednávané věci: pro
 řízení o uložení pokuty za správní delikt právnické osoby není tedy podstatný podíl
 jednotlivých pracovníků organizace na vzniku protiprávního jednání, ale zjištění samotného
-protiprávního jednání (protiprávního stavu). Tím je v posuzované věci zjištění, že nejméně
+protiprávního jednání (protiprávního stavu).
 dne 19.9.2000 provozoval stěžovatel ve svém provozu lisovací zařízení, u něhož nebyla
 zajištěna ochrana obsluhy lisu, protože bylo zablokováno čidlo snímající polohu
 ochranného krytu pracovního prostoru. Tento zjištěný stav je třeba považovat za
 porušení povinnosti uvedené v ustanovení § 133 odst. 1 písm. b) zákoníku práce , jak již
 bylo výše uvedeno.
 Ads 42/2014:
 Dále je třeba zdůraznit, že zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky,
@@ Řádek 20: / Řádek 22: @@
 vůbec nevztahuje na oblast bezpečnosti o ochrany zdraví při práci (srov. § 1 odst. 1
 citovaného zákona).
 Při řešení otázky závaznosti českých technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany
 zdraví při práci je naopak třeba vycházet z právních předpisů, které tuto oblast skutečně
 upravují.
 Podle § 349 odst. 1 zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění
 bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimo jiné také technické dokumenty a technické
@@ Řádek 29: / Řádek 33: @@
 předpisy“ nebo „ostatní předpisy“ ve smyslu citovaného ustanovení. Rozhodující je, že
 zákonodárce stanovil odkazem na tyto technické normy jejich právní relevanci a
 závaznost.
 Námitka stěžovatelky, že Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je