Chemikálie

dlouhodobá expozice zaměstnance chemikáliemi a odpovědnost zaměstnavatele I. Došlo-li u pracovníka při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození zdraví stykem s dráždivými chemickými i jinými látkami, případně s jejich výpary, avšak nejde u pracovníka o nemoc z povolání, je třeba posoudit odpovědnost organizace také z hlediska právní úpravy obsažené v ustanoveních § 190 odst. 1 ZP1965 (§ 366 odst. 1 ZP) a § 187 odst. 1 ZP1965 (§ 265 odst. 1 ZP). II. Podle ustanovení § 190 odst. 1 ZP1965 (§ 366 odst. 1 ZP) by tu přicházela odpovědnost organizace v úvahu z toho důvodu, že násilným krátkodobým působením zevních příčin na zdraví pracovníka nemusí vždy být mechanické vlivy, ale i chemické nebo jiné látky, s nimiž pracovník přichází do styku (např. v případech náhlých otrav). III. Odpovědnost organizace podle ustanovení § 187 odst. 1 ZP1965 (§ 265 odst. 1 ZP) by byla dána tehdy, jestliže bylo onemocnění pracovníka vyvoláno závadným pracovním prostředím, jehož působení sice nebylo násilné a krátkodobé, ale trvalo delší dobu a závadnost pracovního prostředí byla důsledkem porušení právních povinností organizace. Prokázat porušení těchto povinností ze strany organizace a příčinnou souvislost s onemocněním pracovníka tu spočívá na pracovníkovi, podle rozhodnutí NS ze dne 29. února 1980, sp. zn. 6 Cz 3/80.