Bezpečnostní předpisy - zanedbání bezpečnostních předpisů za strany podniku a trpěný způsob

Zanedbání bezpečnostních předpisů ze strany podniku je třeba posuzovat jako zavinění závažnější, zásadně již proto, že podnik odpovídá i bez zavinění. Vedle tohoto momentu je však zvlášť závažné - jak zjistil a správně zdůraznil již soud prvé stolice - že zanedbávání bezpečnostních předpisů ze strany podniku se dělo soustavně a že v důsledku toho se stalo všeobecným zjevem, že horníci pravidelně zátyní procházeli, zejména pak do ní vstupovali, když uváděli do chodu čerpadlo, poněvadž jinak byl k tomuto čerpadlu přístup znesnadněn haldami materiálu. Soud prvé stolice dále zjistil a žalovaný ostatně ani nepopírá, že nedostatky v bezpečnostních zařízeních a opatřeních na pracovišti byli revizí vytýkány již před úrazem v prosinci 1957 a přes upozornění kontrolního orgánu nebyly odstraněny ani do března 1958, kdy k úrazu došlo. Právě obecně laxní poměr k otázce bezpečnosti práce projevivší se zvlášť výrazně zejména nedbáním výtek vzešlých z revize bezpečnostních opatření na pracovišti a trpěním hromadného porušování těchto předpisů, nutně vytvořili na pracovišti atmosféru vedoucí k oslabení ostražitosti a pocitu odpovědnosti i na straně pracujících. Namísto kladného výchovného působení se tu uplatňoval demoralizující vliv špatného příkladu, podle rozhodnutí Městského soudu Praha ze dne 23. února 1961, sp. zn. 11 Co 106/1961.