Bezpečnostní pás

Z BOZP podle Šenka
Verze z 19. 3. 2019, 22:52, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Zamkl stránku „Bezpečnostní pás“ ([Editace=Povolit jen správcům] (do odvolání) [Přesunutí=Povolit jen správcům] (do odvolání)))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

V projednávané věci bylo zjištěno, že dne 27. 4. 2000 v průběhu pracovní cesty žalobkyně utrpěla úraz (zhmoždění temene hlavy), když při náhlém zastavení automobilu, v němž seděla na předním sedadle vedle řidiče jako spolujezdkyně, narazila hlavou do předního skla automobilu tak, že toto sklo poškodila. Z hlediska zkoumání příčiny úrazu (poškození zdraví) žalobkyně je třeba vycházet ze znaleckého posudku Ing. V. K., podle kterého jedinou příčinou kontaktu hlavy žalobkyně s předním sklem předmětného vozu při jeho náhlém zastavení (z výchozí rychlosti až 50 km/h) byla skutečnost, že žalobkyně nebyla upoutána bezpečnostním pásem. Z uvedeného je zřejmé – jak na to ostatně upozorňuje i odvolací soud – že, kdyby žalobkyně neporušila bezpečnostní předpis obsažený v ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 99/1989 Sb. a byla v okamžiku náhlého zastavení automobilu připoutána bezpečnostním pásem, jímž bylo sedadlo vybaveno, k úrazu by nedošlo, i kdyby výchozí rychlost automobilu – jak namítá dovolatelka – byla vyšší než 15 km/h (podle jejího názoru, na kterém setrvala po dobu celého řízení, k zabrždění vozidla došlo z rychlosti 30-40 km/h). Tohoto možného následku nedodržení bezpečnostního předpisu o povinném použití bezpečnostního pásu během jízdy vozidla si přitom žalobkyně – vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům – nepochybně musela být vědoma. Protože zaviněné porušení předpisů k zajištění BOZP, s nimiž – jak plyne z výkladu podaného shora – byla žalobkyně řádně seznámena a jejichž znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nepochybně vedlo (jako příčina důležitá, podstatná a značná) ke vzniku škody, je odůvodněn závěr, že se žalovaná podle ustanovení § 191 odst. 1 písm. a) ZP1965 (§ 367 odst. 1 písm. a) ZP) zcela zprostila odpovědnosti za pracovní úraz žalobkyně ze dne 27. 4. 2000. Za tohoto stavu nebylo již třeba zabývat se dalšími námitkami dovolatelky, týkajícími se jednotlivých dílčích nároků odškodnění pracovního úrazu, zejména otázky přiměřené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění a otázky účelnosti požadovaných nákladů spojených s léčením, podle rozsudku NS ze dne 21. srpna 2008, sp. zn. 21 Cdo 3797/2007.