Kdy se o pracovní úraz nejedná

Z BOZP podle Šenka
Verze z 21. 3. 2019, 01:02, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Zamkl stránku „Kdy se o pracovní úraz nejedná“ ([Editace=Povolit jen správcům] (do odvolání) [Přesunutí=Povolit jen správcům] (do odvolání)))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Pokud je zjištěno, že se v případě úrazu vlastního zaměstnance nejedná o pracovní úraz, je vhodné i v takovém případě úraz zapsat do knihy úrazů a provést řádné vyšetření úrazu tak, aby z údajů uvedených v knize úrazů bylo zřejmé, proč nebyl úraz uznán jako úraz pracovní (viz § 271k odst. 1 ZP). Příklady úrazů zaměstnanců, které nelze kvalifikovat jako úrazy pracovní: zaměstnanec se zranil při práci pro svou potřebu – jedná se o exces (výrazné vybočení z plnění pracovních povinností), tzn. zaměstnanec nepracoval pro zaměstnavatele a proto se nejedná o PÚ; zaměstnanec se zranil při rvačce s jiným zaměstnancem a byl iniciátorem rvačky (byl útočníkem - nejedná se o PÚ); zaměstnanec se zranil na pracovní cestě, ale v úseku cesty nesouvisející s výkonem práce, tzv. černá jízda - nejedná se PÚ; zaměstnanec se zranil při běžné pracovní činnosti, na základě obecného onemocnění, např. zaměstnanec byl postižen infarktem, záchvatem epilepsie, apod. Příklad úrazového děje - zaměstnanec je nejprve postižen mozkovou mrtvicí a na základě pádu si zlomí ruku (nejedná se o PÚ). (Autor Z. Šenk)