Školení zaměstnance I. – školení s odstupem 7 a 4 roky a soustavné vyžadování znalostí

I když "o zaviněném porušení zcela elementárních bezpečnostních pravidel ze strany zaměstnance P. M. při opravě vozidla zaměstnavatele nemá ani odvolací soud nejmenších pochyb", z provedených důkazů "je patrno", že "zaměstnavatel sice zesnulého P. M. s bezpečnostními předpisy seznámil a jejich dodržování proškolil, ovšem během jeho jedenáctiletého pracovního poměru pouze dvakrát" (a to s odstupem sedmi let, kdy ke druhému a zároveň poslednímu školení došlo 4 roky před úrazem), a že tedy podle názoru odvolacího soudu "v uvedeném případě lze o soustavném vyžadování znalosti bezpečnostních předpisů zesnulého zaměstnance hovořit jen stěží". Kromě toho zaměstnavatel tím, že nevydal místní provozní bezpečnostní předpis upravující pracovní a technologické postupy zaměstnanců při provozování dopravy, nesplnil rovněž "zákonnou prevenční povinnost", kterou mu jako zaměstnavateli, u kterého dochází mezi zaměstnanci k dopravě dopravními prostředky, ukládá NV č. 168/2002 Sb., podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. dubna 2010, sp. zn. 21 Cdo 1084/2009.