Neznalost práva neomlouvá

Dopravní předpisy však ukládají povinnosti nejen řidičům silničních motorových vozidel, nýbrž i ostatním účastníkům silničního provozu, tj. spolujezdcům, chodcům, cyklistům, jezdcům na zvířeti apod. (srov. § 2 bod 30 vyhlášky č. 99/1989 Sb., nyní obdobně § 2 písm. a/ zákona č. 361/2000 Sb.). Povinnost dodržovat pravidla silničního provozu mají všechny osoby, které se přímým způsobem účastní silničního provozu, bez ohledu na to, zda jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru a zda činnost, v rámci níž se účastní silničního provozu, souvisí s výkonem práce. Oproti řízení silničního motorového vozidla jako činnosti vyžadující zvláštní znalosti a dovednosti, k němuž je proto vyžadováno řidičské oprávnění a seznámení zaměstnance–řidiče s dopravními předpisy, osvědčuje zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, u spolujezdců – stejně jako u chodců či cyklistů – se znalost elementárních dopravních předpisů, pokud jde o pravidla upravující způsob jejich chování v silničním provozu, předpokládá. Předpoklad znalosti pravidel silničního provozu, ohledně nichž není vyžadována zvláštní odborná způsobilost, vychází z obecného právního principu „ignoratia iuris non excusat“ (neznalost práva neomlouvá) a je dán v zájmu ochrany zdraví a zajištění uspokojivého stupně bezpečnosti silničního provozu, který se zpravidla každodenně dotýká většiny osob. Na bezpečnost a plynulost silničního provozu přitom dohlíží (dohlížela) Policie ČR, která rovněž spolupůsobí (spolupůsobila) při jeho řízení (srov. § 2 odst. 1 písm. i) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR), podle rozsudku NS ze dne 21. srpna 2008, sp. zn. 21 Cdo 3797/2007.