Stavební stroj

Z BOZP podle Šenka
Přejít na: navigace, hledání

K odvolání účastníků Krajský soud v Praze ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že „je nepochybné, že žalobce utrpěl pracovní úraz tak, jak je definován v ustanovení § 190 odst. 1 ZP1965 (§ 366 odst. 1 ZP)“,zdůraznil, že pro úplné zproštění se žalovaného zodpovědnosti za pracovní úraz, který namítá porušení bezpečnostních předpisů ze strany žalobce, musí být prokázáno nejen to, že žalobce porušil bezpečnostní předpisy nebo pokyny kvalifikovaným zaviněním, ale rovněž to, že toto porušení bylo jedinou příčinou škody. V daném případě však podle názoru odvolacího soudu „k takovému závěru dospět nelze, neboť i v případě závěru, že žalobce měl vysazeny přední dveře a nebyl připoután bezpečnostními pásy, nemůže být příčinou pracovního úrazu jen tato okolnost, ale muselo dojít k další události (najetí na kámen a zhoupnutí stroje), která byla náhodná a která byla prvotní příčinou vzniku úrazu“. Protože si však žalobce „musel být vědom toho, že při práci na stroji musí být připoután bezpečnostními pásy, což vyplývá již z dopravních předpisů“, a protože „další příčinou úrazu byla skutečnost, že kabina nakladače nebyla opatřena předními dveřmi, a je zřejmé, že tento stav trval delší dobu (žalovaný neprokázal, že by k vysazení těchto dveří došlo bezprostředně před úrazem)“ a „byl zaměstnavatelem tolerován“, dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že se žalovanému podařilo zprostit se odpovědnosti za škodu jen zčásti, a to „do výše jedné poloviny“, avšak „po právní stránce vychází odvolací soud z ustanovení § 191 odst. 2 písm. a) ZP1965 (§ 367 odst. 2 písm. a) ZP), nikoli z odstavce 2 písm. c) ZP1965 (§ 367 odst. 2 písm. b) ZP)“, podle usnesení NS ze dne 26. července 2007, sp. zn. 21 Cdo 2887/2006.